Zatímco před necelým měsícem jsme pobíhali po Šostýně v tričkách a kraťasech, teď jsme vyráželi na Šance vybaveni dle předpovědi počasí v zimních bundách, s čepicemi a rukavicemi. Naštěstí, protože předpověď se opravdu vyplnila. Páteční cesta na Šance proběhla překvapivě rychle a bez breku i přesto, že některá Vlčata měla batohy větší než oni sami. Naštěstí se našli skauti, kteří byli ochotni jim pomoci, a tak to všichni zvládli bez úhony.
V sobotu po ranní rozcvičce, snídani a osobní hygieně se skauti rozdělili do třech družin a vyrazili do lesa hledat kousky šifry, po jejímž vyluštění se dali do loupání brambor, zakládání ohnišť a do vaření oběda. Na oběd došli i roveři, kteří přespali cestou na Šance v okolí Smrku a protáhli si cestu na krásných 20 kilometrů. Odpoledne se všichni vydali po cestě ve stopách Rychlých šípů a zabavili se luštěním a plněním různých úkolů. Před večeří jsme si ještě zahráli souboj družin v deskové hře Česko junior a vítězná družina měla privilegium opéct si k večeři buřty jako první. Po buřtech následovalo ještě opékání marshmallownů a pak kvíz v poznávání pohádkových znělek. Ještě několik her na závěr a mláďata odešla do hajan. Vedoucí si pak taky zahráli deskovky a vesele se u nich pobavili.
V neděli obvyklá rutina: balení, uklízení, podepisování důkazů proložené zahráním několika her v chalupě a po obědě vyrážíme větrem a vánicí směr Ostravice. Díky tomuto veskrze nejarnímu počasí jsme na té, jindy tak oblíbené a frekventované cestě kolem přehrady, nepotkali nikoho až na jednoho běžce oděného do trička trenýrek! Zima nás hnala takovým tempem, že jsme měli hodinu čas k návštěvě místní restaurace a utracení kapesného.